Po tak dlouhé době...

30. listopadu 2016 v 21:13 | Kaszia |  Úvahy
Asi každý člověk, který měl nebo má vztah, si někdy prošel úvahami o tom, co se za dobu vztahu změnilo. A nemyslím jen jeho/její život jako takový, ale spíše jejich fungování v daném citovém svazku. Je přece přirozené, že doba seznamování na samém začátku chození je něco poněkud odlišného, než doba, která nastává po roce, roce a půl, dvou, třech, čtyřech letech...




Můžu říct, že v prvních týdnech, kdy jsem se s Kájou poznávala, to byl prakticky víceméně sen. Naše schůzky probíhaly ve formě výletů do přírody, v podobě túr, v podobě procházení se v blízkých městech, válení se na dece, když v létě bylo třicet stupňů ve stínu... Bylo to období, kdy ještě pořádně nic nebylo jisté, spíše jsme se oťukávali, poznávali svoje povahy... a svým způsobem to vlastně byl adrenalin. Přiznejme se - každý jsme v období před prvními schůzkami postávali před skříní a ptali se sami sebe, co bude nejlepší vzít, jak se případně načesat, jestli a jak se namalovat, co vzít jako úvodní dáreček na seznámenou, o čem se bavit...

Postupem času se náš vztah, například po seznámení s mými rodiči, stával spíše stálejší záležitostí. Už jsme se tak před sebou nestyděli, byli schopní mluvit prakticky o všem, dělali před sebou věci, které jsme se nejdřív báli dělat (v mém případě třeba říkání vtipů náležících do řad černého humoru) ze strachu z reakce protějšku. Na jednu stranu je tato změna super. Je úžasné mít někoho, před kým se nemusíme bát být sami sebou. Někdy si však říkám, že mi vlastně doba těch počátečních schůzek chybí.

Rozhodně to není tím, že by mi chyběla ta nejistota a to občasné trápení, jestli to má cenu, jestli nemá, to občasné zbytečné stresování a žárlení... to opravdu ne. (Protože já samozřejmě v současné době nežárlím. ... Ne, jsem hrozný žárlivec nehledě na to, jak dlouho jsme spolu.) Ale trochu mi chybí ta obměna, jak jsme každou schůzku dělali něco jiného, plánovali, poznávali se...

Možná je to tím, že v každém vztahu prostě nastává po určité době (která může být různě dlouhá) stav, kdy se přejde postupně na takový méně adrenalinový svazek. Proto myslím, že je důležité, aby i v tomto časovém úseku dbali partneři na to, aby se spolu nenudili. Není nic horšího, než se na sebe už netěšit...

Protože koho by nepotěšila otázka: "Nezašla bys v sobotu do kina? Dávají tam můj oblíbený film." A koho by nepotěšilo, když je vám jen tak darována růže nebo jakýkoliv byť jen malicherný dárek. Koho by nepotěšilo, že se s dotyčným nemůže nudit, že je s dotyčným spokojený a že se vlastně těší i po roce, po roce a půl a po delším času, aby spolu mohli být co nejvíc.

A jsem neskutečně ráda, že zrovna my jsme ti, kteří to tak mají i po tak dlouhé době... A kteří jsou spolu víceméně šťastní. <3
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kája Kája | 20. prosince 2016 v 20:09 | Reagovat

Je pravda, že já "dlouhou dobu" vnímám už trochu jinak. Rok utekl jak voda a za chvilku to budou už dva roky, co se známe. A přesto mám pocit, jako bychom se seznámili teprve včera. :-)

Tak snad nám láska i vzájemná úcta vydrží i do dalších let (což záleží především na nás samotných). <3

2 zjinyhosveta zjinyhosveta | Web | 27. prosince 2016 v 10:14 | Reagovat

Já se nenudím, i když spolu nic neděláme. Užíváme si jen přítomnosti toho druhého, a to nám i po několika letech stačí :) Ale jasně, že do kina jdeme nebo někam na výlet, to jo, ale vůbec mi nechybí to poznávání a tak.

3 veronika-ve veronika-ve | Web | 27. prosince 2016 v 10:36 | Reagovat

Jako bych to psala já sama :D :)
S přítelem jsme spolu přes 4 a půl roku, bydlíme spolu skoro 2 roky a když mám spát někde jinde než přítel, stýská se mi jak nikdy.
Ano, je pravda, že po nějakém čase je ten vztah takový ten stereotyp, ale když tohle s přítelem zpozorujeme, naplánujeme něco, co nás z toho stereotypu vytáhne ;)
Přeji hodně štěstí a spoustu nádherných let strávených s tvým protějškem :)

4 ra.innie ra.innie | E-mail | Web | 27. prosince 2016 v 10:43 | Reagovat

Abych řekla pravdu, tak mi takové to poznávání se ze začátku vztahu nechybí. Jsme spolu přes rok a půl a nemůžu říct, že bychom se někdy nudili. Oba máme zdravotní problémy, jednou je v nemocnici ten, jindy zase ten druhý. Školu máme náročnou. Rozhodně se nenudíme. Je mi líto holek a žen, které se ve vztahu nudí. Asi zrovna u nich není ten správný čas na vztah. Když jsme spolu šli na rande, nikdy jsem nestála před zrcadlem a nepřemýšlela, co si obleču, jak se nalíčím, co budu a nebudu říkat. Ne. On mě bere takovou, jaká skutečně jsem a nemám potřebu si před ním hrát na hezké hadříky atd. A o tom by podle mě vztah měl být, že jeden druhého bude brát takové jaký je. Jenže tohle ovšem moderní doba moc nedovoluje a diktuje, aby vše a všichni byli dokonalý. Proč. Úplně zbytečně. Stačí se před tím druhým nepřetvařovat, na nic si nehrát a být prostě takový jací jsme. Každopádně zajímavý článek.

5 Alka-fejetony Alka-fejetony | E-mail | 27. prosince 2016 v 11:14 | Reagovat

Je to jak z filmu Hodíme se k sobě, miláčku?
Ale che to akceptovat a tolerovat toho druhého. Jistěže odsud až posud. Pak jsou kompromisy.
Zásadní podle mne je, že jeden za druhým stojí. Podporuje ho, drží s ním - dokonce i při rozdílnosti názorů - před "celým světem".
Ale to jsem dobře o 5 - 25 let dál, než komentované zážitky... ;-)

6 Kýta Kýta | Web | 27. prosince 2016 v 11:59 | Reagovat

Chápu co píšeš, jsem ve stejné situaci. Svého přítele miluju, jsem s ním štastná, ale chybí tomu ten adrenalin, už se to totiž stalo moc běžný a stálý, přála bych si aby to bylo jako dřív, kdy jsem se na něj častěji těšila.. :/

7 Jana Jana | E-mail | Web | 27. prosince 2016 v 12:43 | Reagovat

Je fakt, že to stojí dost usílí, minimálně vždy jednoho z nás, aby "to vymýšlel", ale je to moc prima :)

8 Lucka Lucka | E-mail | Web | 27. prosince 2016 v 12:43 | Reagovat

Když si vzpomenu na začátek mého vztahu s Princem, musím se pousmát- protože jsme nemohli být u něho doma a já bydlela docela daleko, řešili jsme schůzky poznáváním pražské přírody. Za celý svůj život jsem neudělala tolik procházek Prahou, jak za ten celý půlrok. No a hlavně intimní chvilky v pražských parcích byly nezapomenutelné. :-D
Ale i teď, po roce a půl společného bydlení to není tak hrozné. Sice jsem pořád buď v práci, nebo doma zalezlá, ale nějak mi to nevadí. Asi jsem nějak zestárla :-D Ano, občas zajdeme do kina, ale spíše si užíváme domácí pohody u filmu a u skleničky :-)

9 Ginger White Ginger White | Web | 27. prosince 2016 v 13:29 | Reagovat

Moc hezký článek. :-) Je fajn, když se sejdou dva lidé, kteří si dokážou udělat hezké chvilky i po letech vztahu a je to důležité. Já osobně třeba nenávidím stereotyp, a tak bych nemohla jen sedět doma na zadku a koukat na televizi.

10 christinelife christinelife | Web | 27. prosince 2016 v 13:38 | Reagovat

Pěkný článek. Jako kdybych to psala já sama :D Za chvilku budu s přítelem rok, právě jsem se stěhovali a pořídili si mazlíčka. Občas od někoho slyším jestli se s ním nenudím, že je úplně jiný než já ale právě proto ten náš vztah je barevný až dost :D Nemůžu si přát lepšího parťáka než toho kterého vedle sebe mám. :)

11 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 27. prosince 2016 v 13:39 | Reagovat

Víceméně dobrý článek :-)  tak ať vám to klape dál.

12 B. B. | Web | 27. prosince 2016 v 14:38 | Reagovat

Tak to je hezké :)!

13 Lenča Lenča | E-mail | Web | 27. prosince 2016 v 14:55 | Reagovat

Já mám takového blázínka, že je prakticky nemožné se s ním nudit :D Ale je pravda, že je to úplně jiné než ze začátku. Mám to úplně stejné s tím, že mi nechybí ta nejistota, ale vzpomínám na ty první schůzky s úsměvem a tím, jak to bylo všechno pěkné:) Ale jsme šťastní, většinu času jo :)

14 Daisy Daisy | Web | 27. prosince 2016 v 17:06 | Reagovat

Nejhorsi je, kdyz i po roce a pul (s tim, ze 5 let toho dotycneho znas) je vsechno v pohode, co se tohole tyce a rozdejte se... To se stalo me, nikomu to nepreju :(.. Jsem ale rada, ze jsou tu taci, jako vy, kdo se ma fajn i po x letech :)

15 nudistka nudistka | Web | 27. prosince 2016 v 18:14 | Reagovat

Jaké si to kdo udělá takové to má. To, že je někdo s někým 5 let neznamená, že jsou ve fázi nudy, naprosté jistoty a samozřejmosti. Osobně si netroufám říct, že partnera znám dobře, stejně dobře jako sebe, ne. Kdykoliv může udělat cokoliv, co překvapí a šokuje. O vztah je třeba pečovat a to pořád. ;-)

16 brunett-terez brunett-terez | Web | 27. prosince 2016 v 18:19 | Reagovat

Akce by měla být v každém vztahu.. Nějaká drobnost taky nikdy neuškodí :)

beauty-brunett.blogspot.cz

17 Avilan Avilan | Web | 27. prosince 2016 v 18:27 | Reagovat

Já jsem naopak ráda, že tu fázi "poznávání" máme za sebou. Nebo spíš oťukávání, i po letech je stále něco nového ke zjišťování :) Mě spíš víc baví, že vím, co má rád, čím ho můžu překvapit, že spolu můžeme v klidu povečeřet, popovídat si, co jsme dělali v práci/ve škole. Navíc, pořád nás napadají věci, u kterých se nenudíme :) Občas si zajít na jídlo, s přáteli do kina, na jaře plánujeme výlety po okolí. Musí se jenom chtít, aby ta nuda nebyla, to je pravda :)

18 Kika Kika | E-mail | Web | 27. prosince 2016 v 20:04 | Reagovat

jestli něco nesnáším, tak jsou to začátky vztahů a randění vůbec :D vůbec nevím, jestli bych dokázala říct, že jsem ráda, že je to tak pořád i po dlouhé době :D Asi jsem vyznavačkou toho klidu a toho, že mě nic nemůže překvapit ;)

19 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 27. prosince 2016 v 20:53 | Reagovat

[1]:  to na konci je zmrzlina?

20 Jojo Jojo | Web | 27. prosince 2016 v 22:09 | Reagovat

Oťukávání je docela zábava, ale myslím, že máš pravdu. Časem už to prostě není takové, jak to bylo na začátku, ale myslím si , že taky hodně záleží na těch dvou.Je to inviduální. :-)

21 Hann. Hann. | Web | 28. prosince 2016 v 11:58 | Reagovat

To je pěkné :) přeju vám to :) my jsme už taky ve fázi po oťukávání, ale užíváme si přítomnost toho druhého, i když nikam nechodíme. Nebo jako..jasně, do kina a tak, to si vyjdeme, ale přesně jak píšeš, ty procházky po venku už tu nejsou furt :) A nám oběma to vyhovuje, tak také doufám, že bude dál :)

22 Necroparanoia Necroparanoia | E-mail | Web | 28. prosince 2016 v 14:53 | Reagovat

Mnoho lidí tvrdí, že stereotyp je samozřejmostí v každém delším vztahu a že si ten jejich stereotyp užívají a blablabla. Je to pokrytectví, schovávají se za pohodlí a nechtějí si přiznat, že stereotyp ve vztahu je problém a vztah ve stereotypu je už pořádně přechozenej vztah. Jsem ráda, že mě zatím stereotyp nemusí trápit :D

23 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. prosince 2016 v 16:11 | Reagovat

Je rozdíl být sami dva a mít dítě. Možná to byla opravdu jen jiná doba, jiíný přístup k životu, ale když jsme se brali bylo nám 22 jemu, 21 mně. Do necelého roku přišel syn, za 3 a čtvrt další a nemohu říci, že bychom se nudili. Do kina jsme chodili někdy každý sám, později se syny, na dovolenou k babičce a dědečkovi dost daleko. Mezitím jsme se pohádali, potrucovali si, ale jsme pořád spolu už dlouhých 55 let. Jestli všechno, tak tedy nuda u nás nikdy nebyla. Jen jsme benevolentnější vůči sobě, zas tak hrozně se na sebe nevážeme. Budete se divit, ale i malou kytičku nebo sáček cukroví, oblíbené  kávy a pod. muž donese, já mu vařím co má rád. Vlastně se  hádáme jen když do mě rýpe, že sedím u netu a slibuje, že ho vyhodí. A jde se dívat třeba na sport nebo si vyjde na luft. Když někam jdeme, já dělám drobné kroky a jeho tempu nestačím, tak jen tam kam musíme spolu- chodíme. Na muži nesmíte moc "viset" a naopak ho musíte  "nepřehlížet".To je tajemství vztahu. ;-)  :-D

24 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. prosince 2016 v 16:13 | Reagovat

[23]: Jo a ještě něco, podle nátury i ten sex neodmítat, nevymlouvat se. Ale sexem se neusmiřovat, naopak ale netrestat. Prostě žít spolu.

25 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. prosince 2016 v 16:15 | Reagovat

Mimochodem, krásná barva pozadí blogu - taková ta  kardinálská fialová... :-D

26 Anita Barrasa Anita Barrasa | E-mail | Web | 28. prosince 2016 v 17:23 | Reagovat

My jsme momentálně ve fázi oťukávání, tak doufám, že až to pozvolna přejde do další fáze, nezapadneme do stereotypu. Sama jsem akční člověk, co by nic takového nevydržel. No, uvidíme :-D

27 Marka Marka | Web | 28. prosince 2016 v 18:02 | Reagovat

:) Máme to s přítelem tak, že se na sebe pořád těšíme, i když horkotěžko vymyslíme, co budeme dělat :)

28 Aya Aya | Web | 28. prosince 2016 v 19:51 | Reagovat

My už sme od septembra manželia ale inak sme spolu skoro 5 rokov a 4 roky spolu bývame. Vo veľa veciach nás popohnala vzdialenosť. Od základky som vystriedala "všeličo", aj pred mužíkom posledný vzťah trval 4 roky, ale toto je proste iné. Vedela som to už od začiatku a je to stále krásne!!! Stále som rovnako zamilovaná a môj mužík snáď ešte viac :D Neverila som že existuje taký chlap ;) je to super!

29 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 28. prosince 2016 v 20:44 | Reagovat

Já jsem s přítelem teprve něco málo přes rok a v podstatě spolu bydlíme skoro od samého začátku (Jak je to možné? - kolej ;) ). Ale i když s ním trávím pomalu 24h denně, tak po víkendu stráveném doma u rodičů se na něj vždy těším. :)
Jo, vedeme už trochu stereotyp - škola, kolej, filmy a ani to kino už není tak extra, protože díky mě tam chodíme poměrně často. :D Ale jsem za něj víc než ráda a jak jsem už psala.. stále se na něj těším. :)
Pěkný článek! ;)

30 Kaszia Kaszia | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 0:12 | Reagovat

[4]: Já jsem si ale nikdy nepřipadala tak, že si před ním na něco „hraju“, naopak, přišlo mi, že se před ním ukazuju taková, jaká skutečně jsem. A jedna z mých charakterových vlastností je také ta, že bych byla ráda, kdybych se mu líbila, což je i důvod, proč jsem přemýšlela, co si na sebe vezmu, jestli se nalíčím a podobně. (Následně jsme došli k tomu, že nemá rád, když se líčím, takže jsem se po dobu našeho vztahu již nelíčila a musím říci, že jsem velmi spokojená. Stejně mám pocit, že s nalíčením vypadám prostě divně.)
Dále si nemyslím, že nuda ve vztahu přichází kvůli nevyzrálosti dané dívky/ženy na vztah. Jde o to, že pokud se ve vztahu něco zaseklo na jednom místě, je to jen o tom, že si řeknou „Ahoj“ a pak se zeptají, jak se mají, kecají o tom, jak strávili den, a tím všechno končí, tak si nemyslím, že je to vztah, ve kterém by se ať už kterýkoliv z nich cítil příjemně nebo duchaplně. Vztah, kde chybí nějaká vzájemná interakce, plánování, dodávání... nějaké akce, něčeho překvapivého, zajímavého a dynamického, to je něco, co ten vztah prostě zpevňuje, zpevňuje na léta, kdy už třeba nebude možné tuhle „dynamiku“ provozovat. (Myslím tím dobu, kdy jeden bude nemocný či starý na to, aby je provozoval.)
Na druhou stranu chápu, že lidé jsou různí a jejich vzájemné vztahy jsou taktéž různé. Ale důležité je, aby prostě byli ve vztahu šťastní, ať už dělají cokoliv. :)

[6]: Tak zkus třeba přinést nějakou svoji vlastní iniciativu – nějaké návrhy na společné zajímavé aktivity, výlety, a podobně. :) Třeba by se to i jemu zajímalo, cítila by ses snad příjemněji, proč ne?

[8]: Ano, také mám pocit, že jsem poznala hodně z přírody, jelikož u sebe doma jsme se ze začátku opravdu nescházeli, vlastně do doby, než jsem ho představila rodičům. Takže ano, okolní příroda je dobře prozkoumaná (y) :)

[9]: [10]: [11]: [29]: Díky za pochvalu článku, to potěší. :)

[20]: Časem už to není jako na začátku, ale obě stádia mají něco do sebe. :)

[25]: 55 let je opravdu dlouhá doba, je super, že i po tak dlouhé době se dokážete potěšit dárky a oblíbeným jídlem. :) Spousta párů by si asi přála být spolu podobně dlouho, jako vy dva. :) A je jasné, že samozřejmě žít bez dítěte a s dítětem (tedy již dalším kouskem srdce/duše, který vás dva spojuje) je samozřejmě rozdíl.
A díky za pochvalu barvy, je moje oblíbená. :)

31 Bublushka Bublushka | Web | 23. ledna 2017 v 13:11 | Reagovat

jojo je potřeba si vztah stále nějak okořeňovat a dělat si radosti aby nezevšedněl a nezískali jsme pocit že nám nic nepřináší... někdy je fajn se jen povalovat a nic nedělat, ale ty "rande" by neměli skončit potom co spolu začneme chodit, proto mi s přítelem občas zajdeme na vínko, na procházku nebo vymýšlíme co a jak, i tak mi někdy přijde že je to málo ale aspoň něco bez toho to nejde...vznikají totiž pak vzpomínky na které pak můžeme vzpomínat při tom relaxování doma ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama