
Autor shrnutého děje: Kaszia z www.kaszia.blog.cz
Souhrn děje je mým vlastnictvím, tudíž máte sice právo si jej třeba uložit, ale chcete-li ho publikovat, musíte uvést, kdo je pravým autorem. Děkuji za pochopení.
Postavy: Polonius, Reynaldo (Poloniův služebník), Ofelie, král Claudius, královna Gertruda, Rosencrantz a Guildenstern (Hamletovi bývalí spolužáci), dvořané, Valtemand, Cornelius, princ Hamlet, herci
Děj:
V pokoji v Poloniově domě podává Polonius svému služebníkovi Reynaldovi dopisy pro svého syna Laerta a zároveň jej žádá, aby se předtím, než ho navštíví, všude zeptal na jeho chování. Nabádá ho i k tomu, aby se vyptával, kdo Laerta zná, a pak na ně zkusil sehrát léčku - například poznamenat, že o tom Laertovi už slyšel, že to je ten, který hodně hýří… a podle jejich reakcí odhadnout, zda jeho slova potvrdí nebo se naopak budou udivovat, co to o něm povídá. Zaúkoluje ho i tím, aby ho sám analyzoval a vnímal, čím se nejraději baví.
Jakmile Reynaldo odejde, vstoupí rozrušená Ofelie. Její otec se diví jejímu vnitřnímu rozpoložení a dozvídá se, že ji navštívil Hamlet, který vypadal, jako by se zbláznil - byl prý celý bledý, měl špinavé punčochy a celkově se tvářil jako prokletý. Polonius se začne domnívat, že je to tím, že nařídil Ofelii, aby se od něj držela dál, což z nešťastné lásky dovedlo Hamleta k šílenství. Rozhodne se sdělit svou domněnku králi a královně.
V audienční síni na hradě se setkávají král a královna s dvořany a s Rosencrantzem a Guildensternem - bývalými Hamletovými spolužáky, které zavolali, jelikož se domnívají, že by mohli Hamletovi pomoci v jeho současném zoufalém psychickém stavu. Král poprosí Rosencrantze a Guildensterna, aby se pokusili Hamleta nějak rozveselit, případně zjistit, co ho trápí. Oba souhlasí a jsou hned posláni za Hamletem.
Do síně následně vstupuje Polonius, aby královi pověděl, že se již vrátili vyslanci z Norska s novými zprávami a že již pravděpodobně přišel na důvod Hamletova současného rozpoložení. Král je jako na jehlách, aby se dozvěděl více o Hamletově trápení, ale Polonius jej přemluví, aby si prvně vyslechl vyslance z Norska. Král tedy souhlasí a pošle Polonia, aby je předvolal. Než se vrátí, královna řekne, že důvodem Hamletova rozpoložení je jistě smrt jeho otce a její svatba s Hamletovým strýcem.
Když vejdou Valtemand s Corneliem, Valtemand se rozpovídá, že jakmile se norský král dozvěděl o verbování vojsk proti Dánsku - o kterých si myslel, že slouží jako verbování proti Polsku - nechal si prověřit, zda je to pravda, a potom se celý rozhořčený rozhodl, že nechá Fortinbrase zatknout, aby mu mohl říct řádnou důtku a donutit ho slíbit, že již nikdy nepozvedne zbraň proti Dánsku. Norského krále prý tento slib potěšil, a tak zvýšil Fortinbrasovi důchod a rozhodl se jej pověřit vedením zverbovaných oddílů proti Polsku. Rozhodl se také po Valtemandovi položil králi otázku a žádost o svolení, zda by mohli při tažení přecházet přes dánské území, k čemuž přiložil i dopis s vypsanými zárukami, jež dánskému králi poskytne.
Král je z duše rád a praví, že se rozhodne a odpoví na dopis ve správný čas. Valtemand s Corneliem se tedy ukloní a odejdou. Tehdy nastává chvíle pro Polonia, který královně s králem sdělí, že Hamlet se určitě zbláznil kvůli tomu, že Polonius nakázal Ofelii, aby si jej už více nevšímala, že za ním Ofelie byla a ukázal milostný dopis, jenž Hamlet Ofelii napsal.
Konec jejich rozhovoru ale zaslechne Hamlet, který zůstává chvíli nezpozorován za závěsem. Polonius řekne králi, že se rozhodl, že příště k Hamletovi svou dceru pustí a že se skryjí s králem za závěs a vyslechnou si, co si spolu Hamlet a Ofelie budou povídat. Tehdy se Hamlet - zahleděný do knihy - rozhodne vyjít zpoza závěsu. Král s královnou odspěchají, aby nechali Poloniovi a Hamletovi dostatečný prostor na rozhovor.
Hamlet vede k Poloniovi divné řeči - nejdříve mu řekne, že jej považoval za dohazovače, pak se ho ptá, zda má dceru, a radí mu, aby ji moc nepouštěl z dohledu. Polonius se strašně diví, že Hamlet vede řeči hlavně o jeho dceři. Zeptá se jej, o čem čte. Hamlet mu odpoví, že čte o pomluvách, kdy se v knize píší nelibé věci popisující nedokonalosti starců. Polonius se nakonec rozhodne, že ho požádá o svolení odejít, a pak bude osnovat a vymýšlet, jak zařídit, aby se Hamlet setkal s Ofelií.
Chvíli před jeho odchodem se objevují Rosencrantz a Guildenstern. Hamlet je zdá se příjemně překvapen jejich přítomností a prohlásí, že Dánsko je vlastně takové vězení. Jeho bývalí spolužáci nejdříve tvrdí, že jej přišli navštívit sami od sebe, ale když se Hamlet otevřeně zeptá, zda pro ně neposlali, nepovede se jim mu to zatajit. Rosencrantz Hamletovi řekne, že cestou potkali skupinu herců - Hamletovu nejoblíbenější činohru z města, které přemluvili, aby navštívili hrad, jelikož se domnívali, že by to Hamleta mohlo potěšit.
Mladý princ se chvíli zajímá, proč vlastně tito herci cestují, načež se mu dostane odpovědi, že je postupně nahrazují nějací mladí herci - Rosencrantz je nazývá nedorostlou verbeží. Hamlet je z toho upřímně překvapen. Ozvou se fanfáry na počest příchozích herců.
Objeví se znovu Polonius, aby Hamleta obeznámil s tím, že přijeli herci. Hamlet zase v rámci citací z nějaké hry naráží na Poloniovu dceru. Potom se objeví několik herců. Hamlet je z nich nadšen a začne přednášet část hry o Priamově zavraždění a pobídne herce, aby v tom pokračoval. Po chvíli ho Polonius pobídne, aby již přestal, a rozhodne se herce odvést. Hamlet ale jednoho herce zastaví a zeptá se ho, zda by zítra nemohli zahrát Gonzagovo zavraždění, s tím že by jim dopsal nových několik veršů, s čímž oslovený herec souhlasí. Když Polonius, následovaný herci, odejde, otočí se na Rosencrantze a Guildensterna, aby se s nimi rozloučil.
Jakmile zůstane sám, rozhovoří se opět o tom, že je nutné pomstít vraždu otce, a přizná, že chtěl nechat sehrát Gonzagovo zavraždění, jelikož to bude výjev podobný tomu, když současný král Claudius zavraždil krále Hamleta.






to jsem taky četla na povinnou četbu.. a já ty dramata moc nemusím.. a když bych to viděla jako divadlo, tak by to bylo dozajista lepší.. :) ale líbilo se mi to