Dějství III.

24. ledna 2017 v 12:32 | Kaszia |  William Shakespeare: Hamlet

Autor shrnutého děje: Kaszia z www.kaszia.blog.cz



Souhrn děje je mým vlastnictvím, tudíž máte sice právo si jej třeba uložit, ale chcete-li ho publikovat, musíte uvést, kdo je pravým autorem. Děkuji za pochopení.

Postavy: král Claudius, královna Gertruda, Polonius, Rosencrantz, Guildenstern, Ofelie, princ Hamlet, Horacio, herci

Děj:
Ve sloupové předsíni audienční síně se baví král s Rosencrantzem, který povídá, že Hamlet sice přiznal, že se cítí rozvrácen, ale odmítl říci proč. Královna se zeptá, zda jej zkusili již dovést k nějaké zábavě a bývalý Hamletův spolužák odpoví, že včera cestou sem potkali herce, kteří přijeli. A že Hamlet jim dal poručit, aby dnes zahráli hru. Polonius se přidá, že po něm Hamlet posílá pro královnu a krále pozvání, aby se přišli na hru také podívat. Král s radostí souhlasí.

Když Rosencrantz s Guildensternem odejdou, řekne své ženě Gertrudě, aby též odešla, jelikož se hodlá nyní s Poloniem schovat a počkat, až si Hamlet přijde pohovořit s Ofelií. Královna před svým odchodem ještě poví Ofelii, že by byla ráda, kdyby ona byla tím důvodem, proč je Hamlet tak nešťasten, jelikož by ho mohla zase sama Ofelie uzdravit. Poté odejde.

Polonius nařídí Ofelii, aby se procházela a četla si v knize. Prohlásí: "Jsme všichni stejní: zbožnou tváří tajíme před všemi, co ďábel sám v nás rozehrál." V králi se pak rozezní jeho svědomí, když si připomene svůj hrůzný čin. Oba se schovají za závěs a vstoupí Hamlet, jenž začíná vést velmi filozofické řeči, zda je lepší se vzdát pomsty nebo se vzbouřit a zemřít. Lituje svůj osud - bezpráví mocných, křivdy nadutých, trápení lásky, nespravedlnost, sprostost úřadů - a přemýšlí, kdo by raději trpěl současné zlo, než by se vrhal do zla zatím nepoznaného - do doby, jež nastává po smrti. Poté si všimne Ofelie.

Ta se rozhovoří k Hamletovi, že by mu chce vrátit dary, které ji dal, jelikož jeho nevlídností pro ni dary ztratily cenu. Když je položí na stůl, vzpomene si Hamlet, jak vyslechl informaci o léčce, jež na něj chystal jeho strýc s Poloniem. Nejdříve Hamlet prohlásí, že Ofelii miloval, ale toto tvrzení následně popře. Následně ji začne posílat do kláštera a sám sebe začne hanit, že je pyšný, pomstychtivý a ctižádostivý. Zeptá se jí, kde je její otec, načež ona odpoví, že doma. Poradí jí, aby za ním přibouchnula dveře, aby "jeho hloupost nestrašila jinde než doma". Potom poprvé odejde, aby se zase hned vrátil a spatřil Ofelii, jak pokleká před krucifixem a modlí se, aby mu pomohl Bůh. On jí poradí, aby se provdala za hlupáka, jelikož pro ni bude snadnější jej oklamat. Pak opět odejde a hned se vrátí. Začíná hanit Julii a tvrdí, že se kvůli chování Julie (a zřejmě obecně žen) zbláznil. Znovu ji pošle do kláštera a odejde již natrvalo.

Ofelie je z jeho chování velmi zdrcená a nešťastná a modlí se k Bohu. Král s Poloniem vyjdou z úkrytu. Král prohlásí, že láskou podle něj Hamlet netrpí, ale že v něm postupně něco zraje k životu a že se bojí, jestli to nakonec neublíží jeho okolí. Rozhodne se, že bude lepší ho poslat do Anglie, aby se zbavil utkvělé myšlenky, kterou se zjevně poslední dobou zaobírá. Polonius mu ale poradí, aby si ho nejdříve vzala královna po dnešní hře na slovíčko a pokusila se zjistit, co ho trápí, přičemž by je Polonius s dovolením tajně poslouchal, a až kdyby princ neodpověděl, tak teprve pak aby jej král poslal do Anglie.

V hradní síni Hamlet ještě prosí prvního herce, aby si dal záležet při přednášení rýmů, které mu napsal. Po chvíli vstoupí i Polonius a Rosencrantz s Guildensternem. Hamlet se zeptá Polonia, jestli král s královnou přijali pozvání na hry, načež Polonius odpoví, že ano. Hamlet jej i své bývalé spolužáky pověří, aby šli popohánět herce. Když odejdou, zavolá si Horacia a jelikož mu věří, tak mu poví, že celá tato hra bude předvádět smrt jeho otce, tak jak se měla odehrát, a že ho žádá o to, aby sledoval strýcovu tvář a jeho reakci na děj - jestli se jeho svědomí projeví.

Ozve se zvuk bubnů a fanfár a vstoupí král, královna, Polonius, Ofelie, Rosencrantz s Guildensternem a další dvořané a všichni usednou. Hamlet se k nim připojí a ironicky odpoví na královu otázku, jak se má. Stejně nepříjemně se chová i k Poloniovi a následně odmítne pobídku královny, aby si k ní přisedl, a přisedne si k Ofelii, kterou počastuje nelibým dvojsmyslem o lehání mezi její nohy - do klína.

Herci předvedou úvodní scénku smrti krále Gonzaga, který je stejně zabit jako král Hamlet, ale král Claudius s manželkou jsou stále v konverzaci s Poloniem, takže si toho ani nepovšimnou. Teprve když herec promluví, upřou na něj pozornost. Ve hře nejdříve divadelní královna slibuje věrnost svému manželi, později si divadelní král ulehá na zahradu a objeví se zlý Lucianus, jenž chce spícímu králi do ucha nalít jed.

V tu chvíli se král Claudius zděsí, potácivě si stoupne, přikáže k zaražení hry a odběhne pryč. Hamlet chvíli hovoří s Horaciem o reakci krále, než se ukážou Rosencrantz s Guildensternem. Od nich se Hamlet dozví, že si jeho matka přeje, aby došel za ní do pokoje si popovídat. Oba se zároveň zajímají, proč se k nim Hamlet chová takto nepříjemně. Když se objeví herci s flétnami, Hamlet přikáže jednu přinést a požádá je, aby na ni něco zahráli. Ani jeden z nich to neudělá a Hamlet jim vyčte, proč si mysleli, že hrát si s ním je lehčí než hrát na tuto flétnu.

Poté se objeví Polonius a též řekne Hamletovi, že ho shání královna. Hamlet chvíli debatuje o tvaru mráčku, dále předstírá svoje bláznovství, a když všichni odejdou, vydá se za matkou.

U sloupoví s klekátkem se král setkává s Rosencrantzem a Guildensternem, aby jim řekl, že se rozhodl, že jim dá plnou moc a Hamleta pošle spolu s nimi do Anglie. Oba souhlasí. Když odejdou, král začne hovořit sám k sobě a k nebesům o své vině, kdy zabil svého bratra. Nakonec pokleká a modlí se. V té chvíli jej uvidí Hamlet. Nejdříve tasí meč, připraven vykonat pomstu, ale nakonec si to rozmyslí, jelikož kdyby jej zabil při pokání, dostal by se do nebe. Takže meč zase uschová do pochvy a odejde pryč.

V královnině pokoji spolu hovoří královna s Poloniem. Polonius ji vybízí k tomu, aby na syna přísně mluvila a vše mu vyčetla. Sám se schová za závěs. Když Hamlet přijde, všechno se zvrhne - začne slovně útočit na svou matku, vyčítat jí její hříchy. Ona se bojí, že ji zabije, zavolá o pomoc a ozve se Polonius schovaný za závěsem. Hamlet, aniž by se podíval, kdo za závěsem stojí, sekne mečem a Polonia usmrtí. Následně pokračuje ve vyčítání své matce, než se zjeví Duch, kterého vidí jen Hamlet, a řekne mu, aby spíše své matce pomohl. Matka si myslí, že se Hamlet zbláznil, jelikož ho vidí mluvit ke vzduchu. Následně jí Hamlet řekne, aby se snažila dále žít ctnostně - neuchylovala se ke strýci a podobně. Připomene jí, že musí odjet do Anglie, a odtáhne mrtvé Poloniovo tělo pryč.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jsou Vám tyto výpisky nápomocné?

Ano, velmi.
Ano, trochu.
Ne, nejsou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama