Dojmy z olympiády ČJ 2016/2017

4. února 2017 v 16:23 | Kaszia |  Zážitky ze života
Letos to bylo třetím rokem, co jsem se zúčastnila olympiády v českém jazyce. Minulé dva roky se jednalo o I. kategorii, tedy pro žáky osmých a devátých tříd. Teprve letos jsem si vyzkoušela, jaké to je, soutěžit s lidmi ze středních škol. V mé kategorii - tedy v té druhé - psali olympiádu žáci od prvního do čtvrtého ročníku gymnázia, v okresním kole potom i jiných středních škol v našem okrese.




Nevím, jak je to možné, ale už minulý rok mi připadalo, že školní kolo je těžší než kolo okresní. Minulý rok jsem ve školním kole byla první spolu s žákem z nižšího ročníku, letos jsem ve školním kole byla druhá - předběhla mě žákyně z oktávy (čtvrtého ročníku), což zase nebyl tak špatný výkon. Přesto mě mrzelo, že jsem ten jeden bodík (který chyběl do stejného bodového ohodnocení s danou žákyní) neměla. V okresním kole už jsem nebyla při psaní tak upjatá, spíš jsem to brala trochu s nadhledem - "ať to dopadne jakkoliv, minimálně nemusím jít na chemii".

Co se týče mého názoru na letošní olympiádu, v obou případech (jak ve školním, tak i v okresním kole) jsem velmi silně poznala, že je rozdíl mezi I. a II. kategorií. Úkoly byly těžší, vyskytovalo se v nich méně srozumitelné zadání než jaké jsem zažila v předchozích letech. Slohové práce byly v pořádku, padla zajímavá témata, pokud měl člověk aspoň trochu fantazie, ale mluvnický didaktický test - to bylo něco!

Nejednou jsem váhala, co se po mně vlastně chce, takže jsem tak trochu tipovala, co by dané vyjádření mohlo znamenat. Berte jako dobrou radu, že v podobných olympiádách je vždy lepší uvést jako pokus aspoň něco, než tam ze strachu, že by to bylo blbě, neuvést vůbec nic. Vždy je tam naděje, že je skutečně to, co bylo myšleno. A kdyby ne - tak už je to jedno, ne?

Každopádně jsem se po napsání přesunula na hodinu fyziky, ze které jsem kvůli vyhlášení odcházela dřív. Čekala jsem poměrně ledacos. Nemyslela jsem si, že bych byla v okresním kole poslední, možná jsem tak trochu očekávala, že se dostanu do prvních tří míst. Ale neočekávala jsem, že budu dokonce první! Což byla parádní zpráva. Kromě diplomu, propisky a účastnického listu jsem získala i poukazku na 300,- Kč do blízkého knihkupectví, takže jsem si už ten den koupila knížku Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, kterou jsem v daném knihkupectví nalezla.

V dubnu mě čeká krajské kolo. Tak mi držte palce, ať aspoň nejsem poslední!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama