close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Dovolená v Krkonoších: Den sedmý

23. července 2017 v 15:07 | Kaszia |  Zážitky ze života

Předposlední den naší dovolené se nezadržitelně řítil proti nám, spolu s žádostí Kájova bráchy a jeho přítelkyně, že by chtěli zajet do polského aquaparku v hotelu Karpacz, jehož majestátnost viděli ze samotné Sněžky. Původní plán tedy zněl tak, že Kájův brácha s přítelkyní stráví den v aquaparku a já s Kájou a jeho mamkou zajedeme do Harrachova, kam se od začátku dovolené chtěla Kájova máma podívat. Ptáte se asi, proč jsme nešli do aquaparku všichni.



Odpověď je ale prostá. Jakožto velký stydlivec jsem v aquaparku nikdy nebyla, na koupališti jsem byla naposledy snad ve třetí třídě, když jsme měli povinné plavání. Teprve nedávno jsem zaujala plán, že bychom s Kájou mohli nakoupit plavky. Stalo se tomu tak pár týdnů před začátkem letních prázdnin, když jsem za Kájou přišla a řekla: "Mohli bychom zajet do obchodu koupit plavky. Tobě i mně." Odpověděl: "Já si plavky kupovat nepotřebuju." (V našem domácím bazénu minulé léto nosil takové ty komunistické plavky ve tvaru slipů, které... vypadají hrozně. A prostě ho do koupi plavek přesvědčím.) Já: "Tak aspoň já si koupím plavky." A on: "A potřebuješ je?"

Z tohoto rozhovoru a hlavně jeho poslední věty jsem usoudila, že Kája nehodlá o prázdninách tedy kamkoliv na koupaliště či tak chodit, že proto považuje koupi plavek za zbytečnou. S Kájou jsme se ale moc nepochopili, jelikož já jsem tedy - myslíc si, že nikam na bazén chtít chodit nebude - jsem tedy plavky nekoupila a žádné si tudíž na dovolenou nevzala. :) Což o to, ono ty plavky neměl ani Kája. Ale on asi ani nepředpokládal, že bych byla do aquaparku jít chtěla (což bych asi možná nechtěla, ani kdybych měla tu možnost, jelikož trávit čas s Kájovým bráchou a jeho přítelkyní v aquáči... no, dovedu si představit i lépe strávený čas).


A tak jsme se tedy rozloučili a my tři s trpasličím pinčem jsme se vydali nejdříve na procházku do centra. V Polsku jsou všude suvenýry. Doslova VŠUDE. Na každém rohu byl nějaký stánek se suvenýry, kde byli lapače nočních můr, plyšáci, náramky a propisky se jmény, oblečení a jiné různé věci, které jsme si museli projít, abych na ty stánky a obchůdky nekulila oči jen tak zpovzdálí. Problém: je to ve złotých. A často tam nemají platbu kartou. Nicméně jsme si dali aspoň zmrzlinu. Byla perfektní. A měli tam platbu kartou. (Poprvé v životě jsem viděla barevné kornouty - červené, oranžové a jiné. A kdo by čekal, že "kopeček" se v Polsku řekne "gałka". Ale nakonec jsme se domluvili.)

Ať jsme přišli kamkoliv, všude byli k našemu trpasličímu pinči velmi příjemní. Hned jak jsme si sedli či chvíli potom hned přinesli pro psa vodu - někdy i dřív, než obsloužili nás. Docela dobré, co? Naneštěstí byl náš trpasličí pinč vždy napitý, takže si nikdy nedal a ohrnul nad vodou nos. Ale psům slušné chování těžce vysvětlit.


Když se blížila bouřka, schovali jsme se pod deštníky pizzerie, kde jsem si dala dobrou polskou Hawaii pizzu a objednala si FANTU, načež jsem dostala jasnou MIRINDU přelitou do sklenky. Takové zneuctění fantovského nápoje! Ale až na tuhle drobnost byla pizzerie v centru docela dobrá. Vedle tam tak 12-13leté děvče hrálo na housle s nějakým podkladem z repráků. Bylo by to fajn, kdyby nehrálo dokola pořád jen ty čtyři písničky. Takhle to začalo po pár minutách znatelně lézt na nervy. Myslím, že Let it go a Shape of you mi teď budou trochu ležet v žaludku.


Večer jsme se vrátili k hotelu Gołębiewski, kde trávili Kájův brácha s přítelkyní den v tamnějším aquaparku. Samotný hotel... to snad není ani hotel, to je hotová gigantická pevnost. Tipovali jsme tak přes jeden tisíc pokojů a nemýlím-li se, vyjeli jsme si jen tak pro zajímavost do osmého patra, kde jsme procházeli chodbou, snažili se si tou spletitou sítí chodeb zapamatovat cestu nazpět. Nakonec jsme nedošli ani k žádnému konci chodby, jelikož Kájovu mamku už dost bolela noha, takže jsme se vrátili zpět.

Aquapark však na pohled i podle popisu vypadá dost honosně, stejně jako místo, kde samotný honosný hotel stojí. Kdo by nechtěl mít nádherný výhled na Sněžku a jiné krkonošské hory přímo z okna vlastního apartmánu?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama