Dovolená v Krkonoších: Den šestý

8. července 2017 v 23:09 | Kaszia |  Zážitky ze života

Dnešní den s sebou nesl událost, na kterou jsme se snad všichni těšili najvíc. Šli jsme na Sněžku! A na Sněžce to přece musí být paráda. Člověk tam jen vkročí nohou a ovane ho vůně vlastenectví. Hned si vzpomene, že je Čech. No dobře, to by byla naše představa. A jaké to bylo doopravdy?



Ráno při snídani jsme místo jedné ošatky pečiva jako skupina spořádali ošatky dvě. Ale kdo by se tomu divil. Na pečivo je Kája doslova lux. Něco jako náš malý trpasličí pinč na drobky pod stolem. U diskuze o výletu na Sněžku nám naše hostitelka řekla, že ve frontě na lanovku na Sněžku strávíme klidně i tři hodiny. Byli jsme z toho v šoku - to jako vážně?

Když jsme následně jeli do Pece pod Sněžkou, koukali jsme před námi na kilometrové kolony. Nakonec se nám povedlo zaparkovat u jedné restaurace opět za "krásnou" cenu 20,- Kč za hodinu. Kdybychom věděli, že chvíli po našem odjezdu lanovkou začnou auta prostě a jednoduše parkovat u krajů silnic (klidně u i zákazu zastavení), asi bychom to udělali taky. Aspoň můžeme mít dobrý pocit, že dodržujeme dopravní předpisy.


Nakonec jsme nejeli do Pece pod Sněžkou, ale zastavili jsme o obci blíže - ve Velké Úpě, kde jsme nasedli na lanovku, která nás bez jakýchkoliv front zavezla do Portášových boud, odkud jsme šli přibližně tři kilometry na zastávku Růžová hora na půlce lanovky z Pece pod Sněžkou na Sněžku. Tam jsme nastoupili a jednoduše bez větší fronty dojeli až na Sněžku. Tehdy ještě na Sněžce na zpáteční cestu lanovkou nebyla skoro žádná fronta.

A tak jsme vyšli na kopec. Kájův brácha s přítelkyní nás už dávno předběhli a vydali se ze Sněžky na ona ledovcová jezera na polské straně, zatímco my si prohlíželi... Sněžku. EHM, EHM. Tak vlastenectví bylo to poslední, co mi proběhlo hlavou. Abych tak Sněžku popsala, tak její vrcholek vypadá jako holý kopec bez přírody, plný kamení. Doslova přecpaný kamením. Nachází se tam pár budov, přičemž větší část z nich nemá využití, je doslova prázdná. Pak nějaká rozhlednička, suvenýry, jedna předražená polská kavárna a spousta lidí. Spousta Poláků. Vlastně většina Poláků. Opravdu vlastenecká situace.


Tak jsme si párkrát Sněžku prohlédli, nafotili si pár snímků, trochu se děsili, jestli v té mlze půjde vůbec něco vidět, a pak... a pak si jednoduše uvědomili, že kdybychom šli na ledovcová jezera, tak se asi uchodíme (šest kilometrů nebylo v mých ještě částečně nemocných silách) a hlavně by nás čekala fronta ještě delší, než jaká byla v tu chvíli. Tak či tak jsme ve frontě zpět strávili zhruba 30 minut. Cesta dolů byla celkem dobrá, zažili jsme pár "sešupů" a prohlédli si dobrý výlet. Nicméně na Sněžku se chystám znovu leda tak až v dalekém budoucnu třeba se svými dětmi. :)



Takže abych pravdu řekla, možná jsem trochu se Sněžkou dělala velké oči. Ale aspoň můžu říkat, že jsem tam byla. Cestou do Velké Úpy jsme dopoledne ještě poslouchali Dášeňku, jako připomenutí navštívení rodiště Karla Čapka v předchozích dnech.

Když jsme dojeli do Pece pod Sněžkou, s Kájou jsme se ještě vydali do Velké Úpy za jeho mámou, se kterou jsme si chvíli povídali. Dokonce jsme stihli vyzvednout i jednu kešku při čekání. Brzy se ale ozvali Kájův brácha s přítelkyní, takže jsme je vyzvedli a vyjeli cestou na večeři s boloňskými špagetami a hraním několika partiček žolíků. :)

Tak uvidíme, co přinese zítřek! :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama