Když momentálně řeknu, že mě můj přítel štve, nemyslím tím, že bych na něj byla občasně naštvaná, tak jak to chodívalo dřív nebo jako to obecně ve vztazích bývá. Jsem na něj tak naštvaná, že se v tuto chvíli výraz "naštvaná" ani nehodí, ale zasloužil by si nahradit něčím více... výživnějším, i když mírně vulgárním. Lecco správný partner pochopí a přejde, protože nikdo z nás není dokonalý a nikdo nemůže stoprocentně vyhovovat našim představám. Nicméně každý člověk má určitou pomyslnou hranici snášenlivosti, za kterou prostě jít nejde, kdy si prostě řeknete, že to už je na vás moc a máte chuť se na druhého vykašlat a poslat ho do háje zeleného.
A víte co je ještě horší? Když ten pocit nepřijde zčistajasna, ale postupně zesiluje a zesiluje jako tvořící se bouře. To je potom opravdu paráda, když bouře dosáhne vrcholu. Ale abych pravdu řekla, bouře ještě na vrcholu není. Až bude bouře na vrcholu, já už tu asi nebudu.
Připravte si popcorn, chipsy nebo aspoň nějaké jídlo. Voda povinně. Teďka to bude trochu delší. Nechť pokračují jen ti nejodvážnější z odvážných.