Trochu starší práce do ČJ, kdy jsme dostali za úkol popis obrazu.

Ruce mu nedají pokoj
Obraz s anglickým názvem The Hands Resist Him, jenž se do českého jazyka běžně překládá jako Ruce ho nenechají na pokoji, namaloval v roce 1972 malíř a spisovatel William Stoneham. Obraz se stal slavným a známějším až v roce 2000, kdy se objevil na internetových stránkách s informací, že je posedlý zlým duchem a v jeho okolí se dějí podivné nevysvětlitelné události.
V popředí obrazu se nachází hnědošedý kamenný chodník, od obrubníku oddělený trsy vzpřímeného tmavě zeleného travnatého porostu. Z chodníku se vyvyšuje taktéž kamenný schodek stejné barvy vedoucí k domovním dveřím.
Na prahu dveří stojí dvě velmi nízké postavy. Vpravo se nachází zhruba pětiletý chlapec s hnědými nakrátko střiženými vlasy a s velmi vysokým čelem. Ve tváři se mu zračí zvláštní výraz. Oči přivírá před odpoledním sluncem, koutky rtů se mu protahují směrem dolů. Držení těla vyjadřuje skleslost, v pozadí možná dřímá spíše strach. Ramena drží sklesle, ruce visí spadené podél trupu oblečeného do světle modrého až tyrkysového volného trička s krátkým rukávem. Jeho spodní okraj je zastrčen do pravděpodobně riflových krátkých šortek, jež díky širokým nohavicím vrhají na jeho baculatější stehna a kolena tmavý stín. Stojí rozkročen, jeho levá noha směřuje špičkou do boku, obut do tmavých tenisek se světlejšími tkaničkami a ponožkami vytáhnutými až do půli lýtek.
Vedle něj se o rám dveří opírá dřevěná panenka dosahující mu výškou lehce nad ramena. Vlasy má tmavě hnědé, v loknách jí dopadají na bedra. Ofina jí vrhá na část tváře stín. Místo očí její tváři dominují dva tmavé otvory, baculaté tváře a rýhou oddělená dřevěná pootevřená ústa, jako kdyby tiše něco promlouvala ke stojícímu chlapci. Oděná je do dětských modrošedých šatiček bez rukávů s širokou suknicí, kotníkových světlých ponožek a hnědobílých polobotek. Na kloubech rukou i nohou lze velmi jasně rozpoznávat spoje sešroubovaných částí dřevěného těla. V dlaních svírá nějakou hračku, z níž trčí delší červený drátek.
V pozadí obrazu za chlapcem lze pozorovat dveře se skleněnou výplní, kterou přepažují dřevěné tyčky napojující se na taktéž dřevěný rám. Za sklem se nachází nekonečná temnota, kterou nahoře ozvláštňuje modré kolečko s bílým okrajem, kterým jako by chtělo ukázat, že se ve skutečnosti jedná o otvor. Těsně za chlapcem se tabulek skla dotýká mnoho rukou, symbolizujících pravděpodobně posmrtný život za tmavými dveřmi vedoucími z života. Ruce jako by se natahovaly a toužily po světle venkovního prostředí.
Atmosféra obrazu je tajemná a v určitých ohledech i děsivá. Autor si pohrál s barvami, kdy vytvořil mezi světlými postavami a tmavým okolním prostředí velmi výrazný kontrast, čímž docílil toho, že postavy skoro až vystupují z obrazu. Zároveň se mu podařilo vložit do něj spoustu nevyřčených otázek, ať už v podobě chlapce, který svým postojem na prahu temných dveří působí jako poutník mezi světem živých a mrtvých, nebo v podobě panenky, jež zde snad vyjadřuje potencionálního průvodce mezi těmito dvěma stranami dveří.





