
Autor rozboru: Kaszia z www.kaszia.blog.cz
Nejdříve si uvedeme pár kompozičních záležitostí k danému dílu. Všechny tyto poznatky jsou patrné po přečtení této knihy či po podrobnějším zjišťování informací o autorovi.
→ Tématická vrstva
Druh: epika
Žánr: román (filozofický pohádkový příběh)
Téma: střet světa se světem dospělých, autor využívá popisů mnoha lidských povah pro poukázání na nespokojenost s tehdejší společností, vnímá dětskou představivost a fantazii
Námět: čerpání z vlastní zkušenosti autora, kdy havaroval s letadlem na Sahaře
Časoprostor: 20. století, na planetě Zemi na Sahaře, v příbězích Malého prince poté na různých planetkách včetně jeho planetky s názvem B 612
Hlavní postavy:
- Malý princ: zvídavý (pokládá mnoho otázek), dětský, otevřený, citlivý
- Letec: vypravěč, přátelský, vstřícný, s pochopením pro dětskou fantazii
- Král: panovačný, sebevědomý, sebestředný
- Domýšlivec: chce být obdivovaný, je sobecký
- Pijan: pije, aby zapomněl, nešťastný, osamocený
- Businessman: zaneprázdněný, přesný, vážný, majetnický
- Lampář: zodpovědný, věrný nesmyslnému příkazu
- Zeměpisec: cítí se důležitě, ale je příliš nepraktický
- Liška: ochočená, vlídná, milá, moudrá, ukázala Malému princi význam lásky
→ Jazyková vrstva
V knize jsou velmi často využívány některé tropy a figury:
- metafora: "… stará opuštěná skořápka, kroužek barvy měsíce …"
- přirovnání: "… klesl pomalu, jako padá strom …"
- personifikace: "… hvězdy se tiše smějí…", "… vítr dlouho spal …", "… studna zpívá …"
- hyperbola: "… nekonečná poušť …", "… rychlík otřásl domkem výhybkáře …"
- zvukomalba: "… zanechávaje za sebou lehký kovový šelest… "
- epiteton: "… chvějící se slunce …"
- oxymóron: "… jste krásné, ale prázdné …"
- symboly: liška - chytrá, růže - krásná a pyšná, baobab - symbol pustošivého zla
→ Kompoziční vrstva
- psáno v ich-formě (z pohledu vypravěče letce) i v er-formě (při popisu činů Malého prince)
- chronologická kompozice (na začátku a na konci) i retrospektivní kompozice (při popisu zkušeností Malého prince)
- má dvacet sedm kapitol a autor ji doplnil vlastními ilustracemi
- dílo je zaměřené hlavně na časté dialogy dvou postav, které vedou k zamyšlení čtenáře
- vyskytují se i vnitřní monology (např. když Malý princ uvažuje o své růži)
- autor v díle konfrontuje dětský a dospělácký svět, jejich rozdílnost ve vnímání hodnot a priorit
- konec je otevřený
- kniha je věnována Leónu Werthovi (respektive jeho dětskému já)





