
Autor shrnutého děje: Kaszia z Kaszia.blog.cz
Souhrn děje je mým vlastnictvím, tudíž máte sice právo si jej třeba uložit, ale chcete-li ho publikovat, musíte uvést, kdo je pravým autorem. Děkuji za pochopení.
Děj knihy #2:
Letec se čas od času dozvídal od prince víc, když se zrovna rozpovídal. Dozvěděl se tak o problematice baobabů na jeho planetě, kdy může dlouhodobé nestarání se o jejich výhonky znamenat zkázu pro celou planetu, a o tom, že díky malé velikosti planety může princ vidět západ slunce každou chvíli.
V jednu chvíli se na něj princ rozohnil, když se vypravěč, snažící se o opravu motoru, naštval a odpověděl, že přemýšlí jen nad důležitými věcmi. Rozpovídal se o své květině, která je jediná na světě a je pro něj důležitá, bál se, aby ji nesnědl beránek. Poté mu začal vyprávět právě o dané květině, růži, která jednoho dne vyrostla a vykvetla na jeho planetě. Byla dosti marnivá a sebestředná, ale i tak prince dojímala, přesto jednou prince tím, že se nebojí ani tygrů s drápy, dopálila. Rozhodl se proto odejít.
Odešel pravděpodobně pomocí tažných ptáků a navštívil i okolní asteroidy. Na jedné z nich potkal krále, který chtěl vládnout, ale neměl žádné pravé poddané, naopak říkal, že ho poslouchají hvězdy. Princ ho požádal, aby přikázal slunci, aby zapadlo. Král však odpověděl, že je o to požádá, až budou vhodné podmínky, což bylo večer. Malý princ se tak rozhodl odejít, i když ho král žádal o to, aby se stal jeho ministrem spravedlnosti a sám sebe soudil, že to je nejtěžší.
Na další planetě poznal domýšlivce, který chtěl, aby se mu každý obdivoval a aby mu každý tleskal, díky čemuž mohl z hlavy sundávat velký klobouk a zdravit. Nikdo ale na jeho planetě nebyl, kdo by se mu obdivoval. Nevnímal jiná slova než slova chvály.





