Po dlouhé době jsem se rozhodla, že na blog napíšu nějaký takový "kecací článek" z toho, co se u mě nového stalo, protože v poslední době přidávám hlavně články ohledně povinné četby a nemám pro jiné psaní na blog moc inspiraci. Nicméně tento měsíc se udály opravdu zajímavé věci - měla jsem narozeniny a přítel si na ten den připravil velmi krásné překvapení.

Celý den probíhal poměrně normálně. Jelikož má třída byla celá až na mě a "nového" propadlého spolužáka na cyklovodáckém výletě, kde nebylo wifi, které by díky Facebooku narozeniny připomnělo, nikdo z nich mi ani nepopřál. To mě nijak nerozhodilo, zrovna narozeniny o ostatních také nevím. Zároveň přes pracovní týden bydlím sama bez rodičů, takže ti mi popřáli jen ráno přes telefon, ale osobně jsme se ten den neviděli.
Rozhodla jsem se, že v rámci toho vytvořím jeden takový "vtípek". Koupila jsem v Kauflandu malý muffin, svíčky na dort a potravinářskou barvu. Tak jsem vytvořila dojem takového toho chudého dortíčku s jednou svíčkou. Tu fotku jsem pak poslala pro zabavu některým kamarádům.
Tak jsem dotvořila vtípek a hodlala celý zbytek dne po škole nějak proválet u YouTube. V podstatě jsem svoje narozeniny příliš neřešila - i když "osmnáctiny" by měly být prý něco. Já věděla, že prostě budeme oslavovat až v sobotu o víkendu, takže jsem to příliš neřešila a těšila se na víkend.
Mohlo být tak sedmnáct hodin odpoledne, když mi začal zvonit telefon a na displeji se zobrazilo jméno přítele. To jsem nečekala, poněvadž to není zrovna typická hodina, kdy by mi volal - obecně my si spíš voláme přes internet než "normálně". Nicméně přítel mi v telefonu oznámil, že nějaký tajemný kurýr mi nechal něco před dveřmi do bytu. Otevřela jsem dveře a tam na zemi na mé rohoži ležela obrovská kytice osmnácti růží a nějaký dopis.
S přítelem na telefonu jsem vše přenesla do bytu a nahlas přečetla dopis - už v tu chvíli jsem si říkala, že celé to vyznívá skoro až jako žádost o ruku. Přítel mi tam psal, že mi chce dát to nejcennější co má - sebe. A na konci byla otázka: "Chceš i ty?" Takže jsem odpověděla "ano". Následně jsme se rozloučili s tím, že brzy to oslavíme.
O to víc jsem se těšila na víkend!
Vyfotila jsem květinu a psala jsem to jednomu svému kamarádovi. Říkala jsem si, že tajemný kurýr bude asi můj soused, se kterým má můj přítel dobrý vztah a který by se nechal překecat na to, aby spolupracoval na takové záležitosti. Najednou mi pípl mobil, že mám zprávu na Messengeru, a to od mého přítele. Stálo tam, že mi kurýr za dveřmi nechal ještě něco.
Takže jsem se vrátila ke dveřím, otevřela je a hle - stál tam můj přítel, celý vyfešákovaný a v obleku.
Objali jsme se a on mi dal ještě jednu taštičku - na které bylo napsáno "Rýdl". To už mi došlo, co na mě pravděpodobně čeká. Nejdříve jsem však otevřela další dva balíčky v taštičce, ve které byla moje vysněné pera s fixovým hrotem. Až pak jsem se přesunula k mnohem větší krabičce, kde na mě čekal zásnubní prstýnek.
Objali jsme se a on mi dal ještě jednu taštičku - na které bylo napsáno "Rýdl". To už mi došlo, co na mě pravděpodobně čeká. Nejdříve jsem však otevřela další dva balíčky v taštičce, ve které byla moje vysněné pera s fixovým hrotem. Až pak jsem se přesunula k mnohem větší krabičce, kde na mě čekal zásnubní prstýnek.Je opravdu krásný a vkusně zvolený, navíc mi padne jako ulitý. Musím říct, že přítel mě pořádně překvapil. Hádám, že jsem a do maturity asi budu jediná, která se zasnoubila. Taky o tom moc lidí neví - ve třídě jen dva. A mimo školu jen mí rodiče a příbuzenstvo. Ne že bych to tajila, ale na potkání to také neříkám.
S přítelem jsme se pak šli projít, dali si pizzu a sledovali film. A ve čtyři ráno potom vstával, aby se mohl vrátit do práce. Úžasné překvapení!
Takže Kaszia je už zasnoubená. ♥︎





